Malérečky na cestách: Od kukuřičných polí po noční zmrzlinový výlet

Z Cedar Rapids se naše trojice, tedy malérečky Jana a Ludmila spolu s průvodcem Tadeášem, vydala na svou poslední zastávku v USA: do texaského Dallasu. A tady jsou jejich postřehy z nezapomenutelné cesty.

Behem přeletu z Cedar Rapids do Dallasau jsme v krajině pod námi obdivovali dokonalý patchwork polí s kukuřicí a sójou, mezi nimiž byly rozesety malé farmy. Po přistání v Dallasu nás přivítala naše úžasná hostitelka Nina. Ještě ten večer jsme si spolu užili večeři, víno a dlouhé povídání o tom, jak se kde žije – a zjišťovali, jak moc se svět dokáže lišit i podobat zároveň.

V místním Sokole

Další den jsme vyrazili do budovy Sokola Dallas – obrovského sálu, který slouží jako centrum sportovních i kulturních událostí. Sešlo se tu několik velmi talentovaných místních maléreček, takže prezentace i společná tvorba byla jedna velká radost. Tříhodinový workshop utekl jako voda. Ornamenty mohou na první pohled působit jednoduše, ale vyžadují trpělivost, hravost i opatrnost – a všichni účastníci to zvládli skvěle, a to i když poprvé pracovali s technikou kornoutku.

Po workshopu následovala odměna v podobě mexické kuchyně – enchiladas, fajitas… a všechny ty dobroty, které prostě chutnají nejlíp tady. Další náš průvodce, Saša, nás pak vzal na Reunion Tower s nádherným výhledem na celé město. Prošli jsme si take místní pamětihodnosti, tedy muzeum umění i muzeum holokaustu a podívali jsme se samozřejmě i na místo, kde byl spáchán atentát na prezidenta J. F. Kenendyho.

Večer nás čekala sladká tečka. Kolem jedenácté v noci jsme vyrazili do zmrzlinárny a nechali si namíchat své vlastní neuvěřitelné kombinace.  A protože Američené milují velikost, měly porce zmrzliny obsah snad litr! Byli jsme z toho u vytržení. Y’all should try it.

Malování ve stínu tornáda

Jeden z dalších dnů jsme měli workshop až večer, takže byl čas i na nákupy. Jak se říká – něco se přece z výletu dovézt musí, alespoň dětem. Zavítali jsme tedy do jednoho z obřích obchodních center, kde by se schovaly tři brněnské Olympie vedle sebe. Jak jsme řekli, Američané mají rádi všechno velké.

Večerního kurzu se účastnila tentokrát jen malá skupinka, protože oblast je známá častými tornády a počasí dávalo jasně najevo, že se něco žene. A tak někteří lidé náš workshop raději vynechali a zůstali doma, aby, jak se tady říká, “drželi střechu.”. My jsme si ho ale maximálně užili – snad i díky komornímu obsazení tu panovala výborná tvůrčí atmosféra, povídali jsme si o tradicích, o krojích i hodech a už teď se těšíme, že se s novými přáteli jednou setkáme u nás, ať už na slavnostech nebo třeba ve sklípku u vína.

Mezi kovboji

Když jsme měli volnější den, rozhodli jsme se vyrazit na nedaleký Southfork Ranch, známý z kultovního seriálu Dallas. Bylo fascinující ocitnout se na místě, kde se odehrávala sága o amerických naftařích, rodinných intrikách a světě velkých peněz. Měli jsme možnost nahlédnout i dovnitř a atmosféra seriálu na nás dýchla ze všech stran.

Poté jsme vyrazili do města Fort Worth, kde několik zašlých ulic na předměstí působí jako zhmotnění „pravého Texasu“ – státu kovbojů, dobytkářů a pastevců. Trh s dobytkem, bývalá jatka, rodeo, ošuntělé pick-upy i obří auta, všude kožené kovbojské boty, klobouky, džíny a tex-mex atmosféra. Lidé sem chodí na tradiční průvod dlouhorohého skotu (longhorn) a za večerní zábavou. My jsme si dali silnou margaritu a něco dobrého z grilu – a všechno bylo naprosto výtečné.

Na závěr jsme se ještě projeli centrem Fort Worth, které mělo naprosto neskutečnou energii. Kombinace světel, hudby a uvolněné atmosféry nám zůstane v hlavě ještě dlouho potom, co se vrátíme zpátky domů.

Podobné příspěvky