Už jen do konce května je v naší Havlíčkově vile k vidění dvojvýstava, která přibližuje minulé i současné umění našich východních sousedů. Kohútek jarabí kromě černobílých fotografií folklorního života na slovenském venkově od Igora Grossmanna představuje 23 bronzových soch z dílny Jany Galaxie Brisudové, jedné z mála umělkyň, které v současné době na Slovensku intenzivně pracují s bronzem. Sochařka z Bratislavy ve svých dílech otiskuje folklor, ale i mytologii. Do tvoření vkládá svůj ženský element a každá z jejích soch v sobě nese poselství, které si pozorovatel rozluští sám. „Morava je nám Slovákům celkově velmi blízká. Přirozeným pojítkem jsou samozřejmě i vynikající moravská vína,“ usmívá se při rozhovoru sympatická dlouhovláska, která se svojí tvůrčí múze ráda oddává v noci, když ostatní běžní smrtelníci spí.
Jani, ty jsi sice slovenská umělkyně, ale výstavy míváš po celém světě. Kde všude už se tvoje sochy ocitly?
Ano, vystavovala jsem už ve více městech po celém světě a je to pro mě vždycky ctí. Zajímavý byl pro mě například New York, Washington, Miami, Brusel, Strassburg, Řím, španělská Marbella a pochopitelně Havlíčkova vila v Břeclavi.
Jak se to vůbec seběhlo, že máš výstavu u nás na Moravě?
Byl to velmi veselý telefonát s konzulkou z Miami Cecilií Rokusek, která je momentálně i ředitelkou Českého a slovenského národního muzea a knihovny v Cedar Rapids v USA. Byla tehdy na návštěvě v Atlantě u manželů Vintrlíkových, kteří působí i v Americe, ale zároveň víceméně odtamtud přeměnili Havlíčkovu vilu na krásnou galerii. A hledali sochařku. Slovo dalo slovo a vznikla výstava fotek Igora Grossmanna a mých soch.
Jak na tebe Havlíčkova vila, stavba už z doby lichtenštejnské, působí?
Tento citlivě zrekonstruovaný prostor mě neskutečně příjemně překvapil a mít výstavu v této vile je pro mě čistou radostí.
Mají tvoje sochy vybrané pro dvojvýstavu Kohútek jarabí něco společného?
Ne tak úplně. Jsou průřezem mojí tvorbou a mají společné to, že jsem je vytvořila :-)
Celá dvojvýstava je pojmenovaná po jedné ze tvých soch – Kohútku jarabém. Můžeš nám říct, co tato socha vyjadřuje a jak tě napadlo ji ztvárnit?
Tato socha je inspirovaná lidovou písní. Je v ní zakomponovaná lidová krajka a je to takový můj experiment. Socha vyjadřuje skrytý smysl této lidové písně, tedy že Kohútek je mladík, který chodí za pannou a je mu vyhrožováno, že jestli s tím nepřestane, tak ho zabijí. Je to takové typické lidové drama, které vystihuje podstatu lidových písní. A tato písnička je známá nejenom po celém Slovensku, ale i tady na Moravě. Proto se sem perfektně hodí.
Máš tedy blízký vztah k folkloru?
Ano, já a folklor máme určitě pozitivní vztah. Folklor je dobré si uchovávat a pěstovat, a to nejen v tradiční formě, ale právě i v té moderní.
Ty hodně tvoříš v nočních hodinách. Proč a jak se den poté dostáváš do provozu?
Je to pravda, ráda pracuju v noci, protože tehdy mám kolem sebe klid a nic mě nevyrušuje. Jsem šťastná, že mi to moje povolání dovoluje. Tím pádem ne každý den vstávám úplně ráno, ale dá se říct, že funguje úplně normálně.
Jak dlouho trvá, než vznikne taková bronzová socha?
Já primárně modeluju do hlíny. Ta doba trvání je individuální. Od několika dní až po několik měsíců. Další kroky k vytvoření sochy pak probíhají v samotné slévárně, kde socha dostává finální podobu.
Jezdíš ráda na Moravu i „nepracovně“?
Jezdím sem moc ráda. Morava je nám Slovákům celkově velmi blízká. Přirozeným pojítkem jsou i vynikající moravská vína.
Obdivuhodné sochy Jana Galaxie Brisudové si v Havlíčkově vile můžete prohlédnout nebo i zakoupit do 29. května 2022. Víc o dvojvýstavě se dozvíte na této stránce.
Autorka fotografií: Renata Hasilová a archiv Jany Galaxie Brisudové













