Nepochází odsud, přitom ničí dřeviny kolem a extrémně rychle rostou. Řeč je o pajasanech žláznatých, invazivním opadavém, původně okrasném stromu z Číny a Korejského poloostrova, který u nás v Česku obsazuje travnaté plochy měst, dvory, zahrádky i lesní porosty poslední dvě století. Pajasany vyrostly i na zahradě Havlíčkovy vily, tak jsme je v polovině února nechali pokácet a tím se pustili do renovace venkovních prostor poštorenské galerie a místa pro setkávání.
Jak skoncovat s pajasany, jsme se radili se zahradnickým ateliérem manželů Krejčiříkových. „Pajasany velice rychle šíří další své nálety, jsou tedy vysoce expanzivní a extrémně rychle rostou,“ upřesňuje zahradní architekt a umělec Přemysl Krejčiřík.
Likvidovat pajasany už jde bez úředního povolení
Takový pajasan se může za jeden rok vytáhnout až o dva metry. Od začátku letošního roku pokácení této škodlivé rostliny přitom nevyžaduje povolení. „Evropská unie vydala s platností od 1. ledna 2022 veřejnou vyhlášku, že není potřeba úřední souhlas na likvidaci pajasanů. Totéž řešil Městský úřad v Břeclavi, jejichž doporučení tuto dřevinu vymýtit slouží jako precedens pro celou zemi,“ informuje Krejčiřík.
Firma ProCarePlant, zabývající se zahradní architekturou a péčí o stromy, tak okolo zdí Havlíčkovy vily za tři dny sťala pět nebezpečných pajasanů. Podle letokruhů čítal nejstarší z nich osmdesát let, ostatní mezi dvaceti a třiceti. Po všech zbyly jen pařezy, které zmizí v následujících týdnech.
„Odstranění pajasanů bylo prvním krokem renovace zahrady a výsadby parku Havlíčkovy vily, na čemž letos intenzivně pracujeme. Na místě plánujeme vysadit takové stromy, které do našeho regionu patří a neobtěžují okolí,“ přibližuje Monika Vintrlíková, zakladatelka nadačního fondu Moravská krása, pod jehož správu Havlíčkova vila spadá.
Využili byste prostory Havlíčkovy vily pro firemní jednání, přednášku degustaci nebo křest knihy? Přijďte na březnový Open House.
