Poslední pár volně žijících Sfing. Ptáte se, kde takovou raritu najdete? Stačí navštívit Havlíčkovu vilu v Břeclavi-Poštorné. Dvě sochy z glazované keramiky, žena a muž, tvoří novou trvalou expozici, a do historického příběhu vily zapadají víc, než by se na první pohled mohlo zdát. O jejich vzniku nám pověděl víc sám autor, nespoutaný umělec Matyáš Chochola, který vytvořil plastiku Aloise Havlíčka u vstupních dveří vily. A jak se neotřelé artefakty do vily dostaly? To přibližují zakladatelé nadačního fondu Moravská krása a správci Havlíčkovy vily Jan a Monika Vintrlíkovi.

Matyáši, jak tě napadlo pustit se do ztvárnění takových mytologických tvorů, jakými jsou Sfingy?

Sfingy jsem vytvořil pro malou retrospektivní výstavu, kterou jsem v roce 2020 čeřil hladiny kulturních vod v rodném městě Hradci Králové. Určitě jsem věděl že chci do výstavy zahrnout stylizovanou hrobku faraona Postmoderny, kterým jsem já sám, a Sfingy, které známe jako strážce brány do říše Fantazie z kultovního filmu Nekonečný příběh, jsem prostě nemohl vynechat.

Co v tobě Sfingy evokují?

Postupem času jsem si zvykl na to, že Sfingy jsou archetypy muže a ženy. Zároveň je v nich ta strašidelná mimozemskost egyptských bohů a to je to, co se mi na nich líbí.

Jak jsi postupoval v tvůrčím procesu a podle čeho jsi volil materiál?

Bylo mi jasné, že Sfingy udělám keramické jako většinu mytologických zvířat a zásvětních obětin, které byly právě v Egyptě od pradávna dělány z keramiky. Finální zpracování pak bylo dílem náhody a okamžiku, kdy jsem měl prostor ateliéru vyhrazený právě na tvorbu Sfing. Nutno podotknout, že jsem byl zrovna děsně naštvaný, ale věděl jsem, že musím sochy vytvořit. Proto mají takový děsivě majestátní výraz.

Z čeho tedy Sfingy jsou?

Ačkoli působí jako z kovu, sochy jsou udělané z keramiky, takovou poměrně pravěkou metodou “patlání”, kterou jsem si oblíbil. Na povrchu jsou vrstvy glazur, které mají zásluhu na výsledném lesklém vzhledu.

Jakou úlohu hrají Sfingy v Havlíčkově vile?

V secesním slohu, který Havlíčkova vila předznamenává, se hojně užívala egyptská, ale i různá jiná starověká symbolika. Ovšem Sfingy byly hodně oblíbené a využívaly se jako ochranné nadpřirozené bytosti. Jsou to zároveň poslední volně žijící divoké bytosti a ve své mužsko-ženské podobě jsou i portrétem svých adoptivních rodičů, manželů Vintrlíkových, proto jim od té doby říkám familiárně Honza a Monika (smích).

JAK SI SFINGY NAŠLY CESTU DO HAVLÍČKOVY VILY

Jednou z aktivit nadačního fondu Moravská krása je kromě toho tradičního a starobylého ukazovat tvorbu moderních umělců a tím kulturu a umění přibližovat lidem všech věkových kategorií. Matyáš Chochola jednoznačně patří k osobnostem s potenciálem obrovského růstu. Jeho díla mají lidově řečeno hlavu a patu a jsou pozoruhodná vizuálně i významově. 

“Chtěli jsme v Havlíčkově vile udělat trvalou expozici, a tak jsme procházeli všechna díla, která Matyáš vystavoval v Česku i zahraničí poslední dva roky. Měli jsme favority, ale žádný nebyl to ono. Dokud jsme nespatřili sfingy,” líčí záměr na trvalou expozici v galerii Havlíčkovy vily Jan a Monika Vintrlíkovi, zakladatelé nadačního fondu Moravská krása, který vilu spravuje.

“Líbilo se nám to, že je to pár, kolekce. Sfingy jsou mýtičtí tvorové, znamenají sílu. Jsou neohrožení, a tak se z pohledu mytologie stali nebojácnými strážci Havlíčkovy vily,” doplňují manželé.

Už jste náš pár Sfing viděli naživo?
Přijďte se s nimi seznámit. Aktuální otevírací dobu Havlíčkovy vily najdete tady.

Víc o Matyáši Chocholovi se dočtete v našem předchozím rozhovoru.

Autorem fotografií Sfing je Vlastimil Vojáček.