Dokáže stát hodiny na štaflích, když maluje ornament na fasádu. Mnoho času tráví také u stolu, kde trpělivě ladí všechny detaily lidových motivů. Maluje je na trička, tenisky nebo křestní roušky. Malérečka Dorota Lungová brzy odlétá do Ameriky, kde spolu s další malérečkou Ludmilou Vojtěškovou bude prezentovat krásu jihomoravských ornamentů.

Dorota vyrůstala v Ratíškovicích na Kyjovsku. „Obě moje babičky mě učily, jak se pracuje s ornamentem. Ať už to bylo vyšívání krojů, nebo vyškrabávání na barevných kraslicích. Díky babičkám mám vzory, které dodnes používám. Před osmi lety mě lety napadlo, že bych se mohla ornamentům víc věnovat,“ vzpomíná malérečka a popisuje, co byl hlavní impuls. Tenkrát řešila, jaký originální vánoční dárek vytvoří právě pro babičky. Namalovala jim kuchařské zástěry. Líbily se nejen obdarovaným, ale i dalším lidem, a to Dorotu motivovalo, aby pokračovala dál.

Sólo pro červenou

Rozhodla se, že chce vědět o ornamentu a jeho historii víc informací. Začala systematicky vyhledávat knihy o lidové kultuře a fotografovala kroje na jižní Moravě.

„Přímo u nás v Ratíškovicích máme ornament Ratiškovják, který maluji moc ráda. Je to stylizovaná kytička, složená z malých barevných čtverců. Maluje se hlavně na lem nebo do rohu. Na Kyjovsku se velmi často používají květinové vzory, například kopretiny, tulipány, chrpy nebo sedmikrásky. Můj oblíbený motiv je růže, kterou vytvářím z červených srdíček. Právě červená je pro naši oblast velmi typická, její množství převažuje oproti jiným částem jižní Moravy,“ vysvětluje malérečka, která s manželem navštívila řadu vinných sklepů na Kyjovsku a dokumentovala, jak vypadají ornamenty na fasádách.

Záchrana na fasádě

Ovšem u inspirace rozhodně nezůstalo, protože nyní 70 procent jejího volného času zabírají právě zakázky na výzdobu fasády. Malérečka Dorota říká, že zkrášlit jedno okno a dveře zabere zhruba jeden až dva dny.

„Je to hodně náročné, protože stojím skoro pořád na štaflích, a maluji jeden ornament za druhým. Občas se 'zadaří', když mi ze čtyř metrů spadne zelený štětec na bílou fasádu, ale s tím si snadno poradím. Zachráním to tak, že z malé kaňky udělám kytičku. Když je to něco většího, pak zelenou přetřu bílou fasádní barvou, kterou vozím všude se sebou. Jsem moc ráda, že je právě o malování fasád velký zájem, ale musím hodně zvažovat, co stihnu. Pracuji na plný úvazek v Hodoníně a taky mám rodinu, takže je potřeba opravdu dost plánovat. Teď mám čekací lhůtu na fasádu na rok 2026,“ zmiňuje malérečka.

Stále živá kultura

Její práci můžete vidět nejen na Kyjovsku, ale třeba na druhém konci republiky. Na zakázku maluje například křestní roušky, baťůžky, tenisky nebo kšiltovky.

„Zatím jsem se nikdy nesetkala s tím, že by se někdo podivoval, proč maluji ornament třeba na trička nebo tenisky. Pro mě je lidová kultura stále živá právě proto, že se dá všemožně inovovat. Zároveň ale respektuji pravidla, která jsou napříč regiony. Nikdy bych proto nekombinovala ornamenty z různých částí Moravy,“ vysvětluje malérečka, která se vloni začala zajímat o aktivity Moravské krásy. Letos vyhrála soutěž, kterou Moravská krása vyhlásila, a 13. srpna poletí do Ameriky.

„Spolu s malérečkou Liduškou Vojtěškovou budeme vyprávět o historii ornamentu, a povedeme workshopy malování, aby si účastníci vyzkoušeli něco z toho, co umíme. Přijde mi úžasné, že někoho v Americe zajímá naše lidová kultura. Prý na naše prezentace přijdou nejen krajané, ale také Američané. Už se moc těším, až si s nimi popovídám, a ukážu jim ratíškovický kroj. A určitě si s Liduškou uděláme selfie v kroji s mrakodrapy za zády!“ slibuje Dorota.

Přečtěte si, které malérečky a jak učily malování ornamentu za oceánem v minulém ročníku grantu.