Spolu s etnografkou jsme vytvořili aktuální národopisnou mapu Podluží. Poslouží školám i historikům.

Podluží coby folklorní oblast existovalo už od přelomu 19. a 20. století. Tím, že se nacházelo v tehdejším Rakousku-Uhersku, spadaly do něj i další vesničky v cípu monarchie, které se pak vznikem republiky přesunuly za podlužácké hranice. Naopak se přidávaly další obce a vznikalo poměrně rozsáhlé území, které byla naposledy geograficky znázorněné přibližně v 70. letech minulého století regionálním národopisným pracovníkem Janem Kružíkem. Tak jsme se rozhodli jít v jeho šlépějích a vytvořit mapu odpovídající současnému rozložení.

Možná víte, že Podluží se dělí na 3 části: západní (charvátské), jižní a severní (kterým se říkalo taky horní a dolní). Naším cílem bylo tyto názvy a jim příslušné oblasti ukotvit, aby zůstaly čitelné stávajícím generacím i těm nastupujícím a lidé se je naučili takto označovat.

My samotné náš malebný kraj plný vinohradů milujeme. Vyrostly jsme tady a jsme na náš původ patřičné hrdé. Máme tady lidové písničky, které jsou jenom podlužácké, táhlé – čili pomalé - a vrtěné – rychlé, taneční, verbuňk má taktéž svá podlužácká pravidla, specifický ornamet a pochopitelně kroje.

Folklorní oblasti se totiž určují právě podle národopisné, jinými slovy rovněž krojové mapy. I podle lidových krojů poznáme, o kterou regionální část se jedná, a každá obec má své třeba jen drobné odlišovací znaky.

Například celé Podluží se vyznačuje chlapeckými červenicemi (kalhotami s výšivkou).
Rozdíly najdeme také v pokrývce hlavy dívek. Severní a jižní Podluží nosí tak zvané rožky (ve staré Břeclavi jsou to starobřeclavské rožky), zatímco v charvátském Podluží si krojované dívky nasazují kokeš čili „kulatý“ čepec. Liší se také úvazy malovaných mašlí.

Národopisná mapa Podluží pro odborníky i veřejnost

Nová mapa pomáhá upřesnit, kam až podlužácká končina sahá a kudy vedou hranice mezi jednotlivými částmi. Její smysl je edukativní – poslouží školám, studentům, kteří píšou své diplomové práce, historikům, etnografům, slováckým krúžkům, folklorním souborům, místním spolkům a samozřejmě samotným obcím.

Mapa vznikla ve spolupráci s etnografkou, PhDr. Alenou Káňovou, bývalou ředitelkou břeclavského muzea. Graficky ji ztvárnil Aleš Sadil z Pidistudia, který mimo jiné kreslil i naši putovní výstavu Moravian Glory – Preserving Our Brilliance.

Pro vás je národopisná mapa Podluží ve formátu JPG k dispozici ke stažení v sekci Pro média. Pokud byste potřebovali lepší rozlišení třeba pro prezentační nebo tiskové účely, lze si ji individuálně zakoupit a přispět tak na činnost našeho nadačního fondu. Stačí se nám ozvat na e-mailu info@moravskakrasa.cz.

Přejeme mapě hodně stažení a hojná využití, aby se charakteristický národopis Podluží šířil i dál i za vlastní vymezené souřadnice.