Procestoval kus světa. A teď, po téměř stoletém odloučení, se z amerického Chicaga dostal zpátky domů na Moravu. Starodávný kroj rodiny Malinkovič a Drobilič z Hlohovce po léta ležel ve skříni Američanky Kathy Mallin, vnučky moravského rodáka, který na začátku minulého století emigroval do Spojených států. Nyní je díky její iniciativě ve vlastnictví nadačního fondu Moravská krása a k vidění v Havlíčkově vile, v regionu, odkud pochází.

Psal se rok 14. duben 1883, když se Hlohovcem nedaleko Břeclavi, jen kousek od hranic se Slovenskem a Rakouskem, rozkřikla radostná zpráva. Janu Malinkovič a Barboře Drobilič se narodil syn Jan Anton Malinkovič. Z chlapce vyrostl mladík, který v 15 letech odešel studovat interiérovou a dekorativní malbu do Vídně. Jako malíř kostelů získával zkušenosti napříč Evropou.

Jenomže práce nebylo dostatek, a tak talentovaný mladý muž z Moravy v lednu 1907 nastoupil na loď do Chicaga. Mířil za svou budoucí švagrovou Fanny Vokáč Chmatal, což byla starší sestra Janovy nastávající, pražské rodačky Rosalie Vokáč, s níž se seznámil ve Vídni.

Rosalie a Jan Anton Malinkovič měli šest dětí:

• Angela, ta se narodila v roce 1906 ještě ve Vídni a zemřela pár měsíců po příjezdu do USA
• Mildred, *1908
• John, *1909
• Louise, *1911, ale v roce 1922 zemřel na tuberkulózu
• Anthony, *1923
• Ralph, *1925

Jan, působící už jako úspěšný umělecký malíř John A. Mallin, se do rodné země vracel. Spolu s rodinou navštívil Poštornou a Hodonín taky v roce 1928, kdy se jako obyčejně konaly hody a právě při této příležitosti jeho dceři Mildred příbuzní darovali tradiční národní kroj.

Tak se moravský kroj přestěhoval za velkou louži, do země, kde byl John A. Mallin věhlasným umělcem. S černým kufříkem v ruce a bílým kloboukem na hlavě kráčí ve videu z Moravského dne v Plzeňském parku v Chicagu v roce 1946, které natočil jeho syn John.
Do rodného Hlohovce pak John A. Mallin naposledy přijel v roce 1972, než 9. ledna 1973 ve věku 89 let zemřel.

Více o něm a jeho práci najdete na johnamallin.com.
 

Jak jsme se o tom všem dozvěděli a hlavně, jak kroj našel cestu zpátky na Moravu?

Letos v srpnu k nám díky etnografce Věře Colledani z Vlastivědného muzea Kyjov doputoval e-mail od Kathy, která žije v Chicagu. Kathy hledala vhodné umístění pro moravský kroj, který jí darovala teta Mildred Mallin Fritz, zvaná Millie. Seznamujeme se s rodokmenem a spolu s Kathy se domlouváme, že jak jí, tak nám dává největší smysl poslat kroj zpět do rodné vlasti a umožnit ostatním, aby si jej mohli prohlédnout.

Kathy tak rodinnou památku zabalila a poslala do Národního českého a slovenského muzea v Cedar Rapids v Iowě. Tam se totiž naše zakladatelka Monika zrovna účastnila slavnostního programu a kroj mohla předat jednomu z hostů, který se za pár dní chystal do České republiky.
Jakmile jsme měli kroj na Moravě, naše Dáša se pustila do nutných, drobných úprav, včetně praní a žehlení, aby kroj mohl být v Havlíčkově vile vystavený od 7. října, kdy jsme zrenovovanou budovu otevírali a slavili první narozeniny našeho nadačního fondu.

Popis kroje a jak je spojený s nadačním fondem

Kroj nebyl úplný. Zdobil jej velmi zašlý „límec“ a „podšáteček“, přičemž nejhezčí dochovanou částí kroje je fěrtúšek. Spousta nádherných krojových doplňků už se dnes nevyrábí, ať jsou to staré střapce nebo dobové knoflíčky na lajblu, obojí z kovu. Neseženeme ani tehdejší kovové krajky, které bylo potřeba trochu přišít, protože se za ty roky rozpadaly.

I když se příběh „chicagského kroje“začal tvořit na Podluží , je napodobeninou kyjovského, tak zvaný svéráz. Sukně je náhražkou kyjovské pávky, je vlněná a bohužel posetá mnoha dírkami. A protože nám chyběla košile, vystavili jsme kroj jen s přidanou spodničkou.

I tak máme nesmírnou radost, že vám kroj umíme ukázat. Že si na něj můžete sáhnout a poznat jeho spletitý rodinný příběh. Ve finále jsme totiž zjistili, že kroj se nevrátil jen do své domoviny, ale také ke své rodině – Malinkovič klan patří k linii babinky Maryšky. Byli tedy předky zakladatelky nadačního fondu Moravská krása Moniky Vintrlíkové. Není to úžasné, jak se kruh uzavřel?

Vnučka Kathy se chystá na Moravu

Náš vděk patří především Kathy Mallin, která nám kroj darovala. Vyrůstala za oceánem, aniž by věděla moc o původu a zvycích svých rodičů a prarodičů. Její maminka byla Polka, tatínek Čech – poslední rozený syn Jana Antona Malinkoviče, Ralph.

“Vzpomínám si na občasné návštěvy babičky a dědečka, Rosalie a Johna, u nich doma a v uměleckém studiu na severu Chicaga v 50. a 60. letech. O své české kořeny jsem se, naneštěstí, začala zajímat až poté, co prarodiče zemřeli. Moje teta Mildred, tatínkova sestra, měla spoustu fotografií, dokumentů a dědečkových maleb. Jsem v kontaktu s příbuznými dědečka, Drobiliči v Hlohovci, kteří byli tak hodní a poslali mi staré fotografie dědečka a dalších členů rodiny,” vypráví Kathy, která se sama co nevidět hodlá vydat za svými moravskými kořeny.
“Chtěla jsem Moravu navštívit už letos, ale kvůli pandemii jsem cestu zatím odložila. Každopádně doufám, že se tam brzy podívám!” prohlašuje.

Kroj hrdě stojí ve druhém patře Havlíčkovy vily v Poštorné, která je momentálně otevřená každý víkend od 14.00 do 18.00 spolu s výstavou fotografií z jižní Moravy Krajina paměti / Memoryscape.
Přijďte si prohlédnout ten kousek historie, který spolu s ostatními, všudypřítomnými dílky tvoří neopakovatelnou moravskou krásu.
Těšíme se na vás na vile!

Rodinné fotografie poskytla Kathy Mallin. Kroj fotila Dagmar Benešová a Vlastimil Vojáček.