Nepřehlédnutelná, vysoká žena s dlouhými havraními vlasy. Co na srdci, to na jazyku. S obrovským záběrem aktivit, které ráda sdílí na svých sociálních sítích, aby inspirovala, pozvala nebo jen přiměla k úsměvu. Olga Kelemenová se dennodenně pohybuje v branži, kterou by řada z nás neustála – provozuje pohřební službu, ale „smutné“ pracovní prostředí pravidelně střídá za svatby, kde se ocitá v úloze oddávající, a nespočet kulturních událostí. Tak je propojená s Moravskou krásou – od založení nadačního fondu v roce 2020 je jedním z našich dárců a věrných fanoušků. „Mám ráda veselé lidi, kteří si dokáží užívat života. Jsme tu jen na návštěvě a není čas ztrácet čas zlobou a trápením,“ prohlašuje rozená Břeclavačka, politička a máma jednoho báječného syna.

Olgo, co máte na své rodné Moravě nejvíc ráda?

Morava je nejkrásnější kus světa, protože je to můj domov, kde se cítím nejlépe.

Co je pro vás moravská krása?

Moravská krása je vše krásné, co Morava poskytuje. Ať už ve folklóru, kultuře a tradicích, ale jsou to taky krásné vinohrady, lesy a louky, které k tomu patří.

Nadační fond Moravská krása dárcovsky, lidsky i třeba sdílením našich akcí na sociálních sítích podporujete de facto od té doby, co je oficiálně na světě. V čem vám tato podpora dává smysl a v čem vám je náš nadační fond blízký?

Nadační fond Moravská krása založili moji přátelé manželé Vintrlíkovi, kteří velice ohleduplným způsobem opravili a zprovoznili Havlíčkovu vilu, kde ukazují krásy nejen moravské kultury a tradic, ale také kulturu jiných koutů naší země či ze zahraničí. Vždy je to provedeno velmi citlivým způsobem a každý návštěvník se zde cítí dobře, včetně mě, která se zde velmi ráda scházím s podobně smýšlejícími lidmi.

Máte velké srdce a neodmítnete ani prosbu chasy do tomboly na krojový ples… Dá se říct, že ráda podporujete tradice a jejich udržení?

Už moji předkové, pradědeček Pryč – ředitel akciového pivovaru v Břeclavi před válkou, můj dědeček a babička Kelemenovi – hospodští a uzenáři v Břeclavi, a můj otec Josef Kelemen, majitel pohřební služby v Břeclavi, byli velcí podporovatelé kultury. A jelikož nás moji rodiče vychovali k lásce k naší zemi a jejím lidem se vším, co k tomu náleží, tak jsme tuto štafetu převzali a pokračujeme v ní dál.

Kromě toho, že patříte mezi naše mecenáše, jste si například u nás nedávno koupila obraz Františky Pavlicy, jednoho z naivních malířů, jehož prodejní díla jsou k vidění na aktuální výstavě Kouzelné obrázky a část kupní ceny míří právě na bankovní účet nadačního fondu. Který obraz jste si vybrala a kde bude jeho místo?

Obraz Františka Pavlicy, Dušičky, mě hluboce oslovil vzhledem k mé práci a duchu obrazu, ačkoli všechna Pavlicova díla jsou kouzelná. Obraz umístím v naší kanceláři pro potěchu našich zákazníků, kteří v těžkých chvílích potřebují pohladit na duši.

Tím se dostáváme k vašemu živobytí. V Břeclavi provozujete pohřební službu. To je byznys spojený se zármutkem a ztrátou. Jak jste se k této práci dostala a čím si udržujete veselou náladu a optimistický pohled na svět?

Narodila jsem se do rodiny vedoucího okresní pohřební služby, takže od narození žiju se smrtí, ke které mám velký respekt a úctu. Jelikož pocházím z rodiny, kde jsme se měli vždycky rádi a máme rádi život, tak k němu přistupujeme s lehkostí bytí. Naši službu musíte dělat s láskou, jinak by to nemělo smysl. Takže moje radost je i z dobře vykonané práce a ze společnosti přátel a prostě – mám ráda život, protože vím, jak může být krátký.

To je vskutku motivující připomínka omezeného času, který každý z nás má. Kromě podnikání ale též působíte v zastupitelstvu města. Co vás vedlo k tomu „dát se na politiku“ a čeho byste chtěla na tomto poli docílit?

Svět potřebuje lidi, kteří dělají svou práci s láskou a pro lidi. Politika je jeden zářný příklad. Pokud to neděláte ze srdce, tak je to špatně. Chtěla jsem nabídnout své zkušenosti a pomoct našemu městu, aby ho měli lidi rádi a dobře se nám tu žilo.

Díky své roli zastupitelky oddáváte páry. Jak si tuto úlohu užíváte a je to něco, co je jakýmsi protipólem pro vaši práci v pohřebnictví? Něco, co vám dodává životní rovnováhu?

Oddávání je úžasná věc a moc mě baví. Je to začátek cesty. Většinou říkám snoubencům, co je čeká a jak si svým chováním mohou to manželství lépe užít, kdežto u pohřbů vystavujeme konečný účet, kniha života se uzavírá a my víme, kdo ze světa odešel. Je to velmi úctyhodný okamžik, který si každý člověk, který na tomto světě něco vytvořil, zaslouží.

Kdo vás zná, ví, že jste společenská a upřímná. Čeho si na ostatních nejvíc vážíte a jakými lidmi se ráda obklopujete?

Vážím si upřímných lidí, i když jejich upřímnost nemusí být vždy příjemná. V pravdě se cítím lépe. Když člověk ví, na čem je. Otevírá to často srdce a člověku se uleví a nenosí tíhu na duši. Mám ráda lidi veselé, kteří si dokáží užívat života. Jsme tu jen na návštěvě a není čas ztrácet čas zlobou a trápením, kterého je bohužel kolem nás stále mnoho.

Často vás potkáváme v Havlíčkově vile na vernisáži nebo výstavě, ale ráda si u nás též vyzkoušíte tradiční techniky – zúčastnila jste se kurzu moderní kaligrafie a pokud vím, máte šaty z modrotisku. Kam je nosíte?

Moje modrotiskové šaty, které jsou zvláštní tím, že jsou červeno-černé, ale přitom je to modrotisk, nosím ráda úplně kamkoli. Jsou to letní šaty a vypadají neskutečně krásně a cítím se v nich dobře. Nemám přímo šaty, které jsem si dělala sama, jako byla možnost s Moravskou krásou, jsou od švadleny Mirky Psotkové, která je tvoří, ale z modrotisku ráda tisknu různé vzory, ze kterých mi pak moje kamarádka šije nádherné věci pro přátele.

Z vašich sociálních sítí je vidět, že taky chodíte cvičit, pod dohledem trenéra. A za poslední rok jste v této oblasti dosáhla velké proměny. Olgo, jak to všechno stíháte?

Mám skvělý pracovní tým, který lety brousíme. Mám syna, který mi pomáhá, a tím pádem mohu mít po třiceti letech služby víc času sama pro sebe.

Váš syn vás mnohdy doprovází na společenské události k nám do vily. Jak se buduje takový krásný přátelský vztah, který vy dva spolu máte?

Můj syn je velmi dobrý člověk. V mnoha věcech jsme si podobní, a proto si rozumíme. Jsem ráda, že naši práci dělá s láskou a zodpovědně. Je to nejlepší chlap mého života.

Když ještě zůstaneme u vaší rodiny, tak vy máte sestru v USA. Našemu nadačnímu fondu je Severní Amerika blízká, neboť tam žijí naši zakladatelé, Monika s Honzou, putují nám tam výstavy a v minulosti naše Dáša s Mařenkou Švirgovou učily ve Washingtonu malování ornamentu. Jezdíte za sestrou na návštěvu?

Ano, do Spojených států jsem už několikrát zavítala. Moje sestra má za manžela amerického diplomata, takže hodně cestují. V době návštěvy Dáši s Mařenkou byli na ambasádě v Moldávii.

Jaké jsou vaše plány na nový rok 2023?

Pokračovat dál ve své práci jak ve firmě, tak pro toto město a její občany, a pokud Bůh dá, tak ve zdraví a spokojenosti jak mé, tak mých blízkých.

Rádi byste se i vy stali dárci nadačního fondu Moravská krása? Tady se dozvíte, jak proměnit tuto myšlenku v čin.